Pěstování rajčat – Nejčastější chyby při předpěstování sazenic a jak se jim vyhnout
Věděli jste, že zdravé sazenice rajčat jsou půlkou úspěchu celé sezóny? Na první pohled se může zdát, že výsev a péče o rajčata je brnkačka, ale v praxi spousta pěstitelů – hlavně těch začínajících – naráží na různé problémy. Někdy je to kvůli nedostatku zkušeností, jindy zase z netrpělivosti, protože kdo by nechtěl co nejdřív ochutnat první šťavnaté rajče? Pojďme se podívat na ty nejčastější chyby při pěstování sazenic – a hlavně si řekneme, jak se jim vyhnout!
1. Nedostatek slunce – rajčata bez světla prostě nerostou
Rajčata milují slunce! Potřebují alespoň 6–8 hodin denního světla, jinak z nich moc nebude. Častou chybou je pěstování na tmavých parapetech nebo v místech, kde na ně sotva zasvítí slunko. Výsledek? Vytáhlé, slabé rostlinky, které nemají sílu plodit.
Pěstujete-li rajčata ve skleníku, zkuste ho natočit na osu východ-západ. Je to jednoduchý trik, který pomůže využít světlo na maximum. A když je venku pošmourno? LED osvětlení může být skvělým pomocníkem. Ano, něco to stojí, ale ty výsledky opravdu stojí za to.
2. Pozdní výsev – čas hraje velkou roli
„Ještě mám čas, vyseju rajčata později.“ Zní vám to povědomě? Jenže právě pozdní výsev semen rajčat bývá velkou chybou. Rajčata potřebují svůj čas na růst i nasazení plodů, proto je ideální začít s výsevem už v březnu, nejpozději začátkem dubna. Pokud plánujete pěstování ve skleníku, můžete začít klidně už koncem února.
Čím déle čekáte, tím menší šance, že vám rajčata dozrají včas. A pak místo červených plodů sklízíte zklamání. Takže – s výsevem neotálejte!
3. Přelévání sazenic – méně vody je často víc
Ano, sazenice rajčat potřebují vodu, ale všechno má své meze. Největší chybou je přelévání – kořeny začnou hnít, listy vadnou a plíseň je za rohem.
Zalévejte ideálně přímo ke kořenům, vyhněte se namáčení listů – to totiž nahrává houbovým chorobám. V období květu zalévejte méně a přidejte vodu až ve chvíli, kdy rostlina začne nasazovat plody. A pokud je půda vlhká? Nechte to být. Rajče není ryba – nepotřebuje být pořád ve vodě.
4. Hustý výsev – i rajčata potřebují osobní prostor
Vypadá to nevinně – vysít víc semínek, víc rajčat, že? Jenže pokud sazenice rajčat nemají prostor, začnou si navzájem stínit, bojovat o živiny a vodu. Rostlinky jsou pak slabé a vytáhlé.
Optimální je výsev v rozestupech a pozdější přesazení. Ve skleníku nebo fóliovníku dbejte na to, aby na 1 m² připadly maximálně 3 až 3,5 rostliny. Jen tak si každá rostlina rajčete najde své místo pod sluncem.
5. Ponechání všech plodů na keři – méně je někdy víc
Každé rajče na keři potěší, ale pokud jich tam necháte moc, rostlina se přetíží. Plody stíní, omezují proudění vzduchu a podporují vznik chorob. Výsledkem jsou menší, nevýrazné plody.
Drobnější rajčátka, hlavně v horní části rostliny, raději odstraňte. Tím dáte šanci ostatním lépe dozrát a získat plnou chuť. A ty menší? Klidně skliďte ve stádiu „mléčné zralosti“ a nechte je dojít doma – paráda třeba do salátu.
6. Špatné hnojení – azot není všechno
Rajčata mají hlad, to je známá věc. Ale pozor – moc dusíku (azotu) udělá z vaší rostliny jen bujný keřík plný listí bez plodů.
První hnojení je ideální asi dva týdny po přesazení. Pak každých 10–14 dní, a to nejlépe hnojivem bohatým na fosfor a draslík – tyto prvky podporují květ a následně i plody. Nepřehánějte to a vybírejte kvalitní, vyvážené směsi.
Rozsadba rajčat – zábava i poučení
Předpěstování rajčatových sazenic je nejen užitečné, ale i radostné. Naučí vás trpělivosti, pečlivosti a vděčnosti – protože když pak ochutnáte první sladké rajče, víte, že to stálo za to. Stačí pár základních pravidel: dostatek světla, přiměřená zálivka, prostor a rozumné hnojení. A výsledek? Bohatá úroda a šťavnatá rajčata, která chutnají jako z pohádky!
Doporučujeme odrůdy sazenic rajčat:
